Bára Sedláčková

 

 

ve třech letech onemocněla neuropatií a od té doby je odkázána na invalidní vozík a pomoc nejbližší rodiny. Lékaři doufají ve zlepšení stavu, a tak se Bára nevzdává a snaží se zachovat si pozitivní mysl: prostřednictvím malování. Bára žije se svou rodinou a třemi sourozenci. Zajímá se o přírodu a zvířata, ráda čte a nebrání se ani novým zážitkům: naučila se plavat a věnuje se potápění, v zimě ráda s dopomocí lyžuje na speciální lyži monoski. 

 

 

  

O autorce výstavy Barevný svět v pohybu (kavárna kina Kotva 3. 4. – 7. 5. 2015)

Jmenuji se Barča Sedláčková, koncem dubna mi bude 13 let a bydlím v Českých Budějovicích. Do tří let jsem byla úplně zdravá, pak jsem onemocněla neuropatií. Ochably mi ruce i nohy a můžu jenom trochu pohybovat klouby. Proto musím většinu času sedět na invalidním vozíku. Lékaři mi ale dávají naději na zlepšení, a tak jsem se rozhodla ji přiživovat: místo zoufání si beru štětec, fix nebo pastelku do úst a vytvářím vlastní výtvarný styl, kterému říkám pusopis.

Používám anilinové barvy, fixy, tempery, ale i tuš. Moc mě to baví, hlavně malovat zvířata a přírodu – nejvíc moře a koně. Každá čárka nebo tečka na mém obraze vzniká tak, že musím k papíru sklonit hlavu. Občas mě z toho bolí za krkem, ale už jsem si zvykla a nevadí mi to. Malování mám ráda a vybrala jsem si ho právě proto, že to můžu a dokážu dělat. Hodně mě naučil výtvarný ateliér centra Arpida, který vede paní Alena Jankovská. Kreslit se učím také u paní Lenky Kalové. Do Arpidy jsem do loňska chodila do základní školy, teď jsem přešla na druhý stupeň mezi zdravé děti do ZŠ Matice školské.

Mám tři sourozence Janičku, Pavlíka a Aničku. Taky mám ráda zvířata; doma máme morčátko, rybičky a papouška. Jednou bych chtěla mít asistenčního psa, třeba labradora. Loni jsem se už naučila pořádně plavat, zkouším se i potápět a baví mě sledovat podmořský život. V zimě na horách s pomocí taťky jezdím na monoski, což je speciálně upravená lyže. Mám ráda písničky, třeba od Kašpárka v rohlíku, který mě už dvakrát pozval na bejbypankový festival Kefír. Měla jsem tam výstavu a výtvarnou dílnu, děti se mnou malovaly. Loni jsem dokonce křtila Kašpárkovo nové CD v Lucerně. Letos 5. září pojedu na Kefír zase.

Zajímám se o umění, hlavně o různé techniky malování a design, protože bych se chtěla stát bytovou nebo zahradní architektkou. Hodně čtu a někdy bych ráda napsala knížku a sama si ji ilustrovala. Mým největším snem je být jednou méně závislá na pomoci okolí.

 

Z výstav mám velkou radost. Návštěvníci mi často píšou, že je mé obrázky povzbudily. To mě moc těší, tak jestli chcete, taky mi tu nechte nějaký vzkaz...

         Díky, těším se. Zdraví Vás Barča

 

Video