Jaroslav Ferianc

byl ochrnut na obě ruce od narození a odkázán na invalidní vozík a pomoc druhých. Od roku 1994 žil v ÚSP Rybníček v Litovli, kde ve svých 48 letech začal malovat ústy. Malování mu dalo nový smysl života, přinášelo mu velkou radost a možnost setkávat se na výstavách s ostatními lidmi s podobným postižením. Vedení ústavu mu vytvořilo ateliér, ve kterém vznikaly obrázky zvířat, zátiší i předlohy pro dětské puzzle, které pak jeho přátelé z ústavu vyřezávali v řezbářské dílně. Jaroslav byl nesmírně šťasten, když viděl, jak se jeho obrázky realizují v podobě hraček pro děti. Jaroslav Ferianc zemřel v roce 2003.

Galerie

Neboj se mě	Loutka	Sídlo
Strom	Racek	Strom
Už je léto	Čmeloví medvědi	Papoušci